Květná

| Správce | Města a obce

Ves se připomíná roku 1347 , kdy byla zastavena litomyšlskému biskupovi. Byla původně buď úplně nebo částečně českou. To je patrno z velmi mnohých českých příjmení z tehdejší doby. České jméno Květná ani německé Blumenau se nikde v listinách neobjevuje. Bylo původně utvořeno z latinského jména „Quietne".

Pamětihodnosti: Největší pamětihodností obce je kostel sv. Vavřince z přelomu 19. a 20. století s přilehlými objekty. Původní dřevěný filiální kostel z roku 1350 se nedochoval v původním stavu, z důvodu malé kapacity byl v roce 1902 přestavěn v pseudorománském slohu podle návrhu Antonína Béby. Kostel stojí při silnici u hřbitova na kterém se dochovala barokní márnice z 18. století. Od roku 1860 je tento kostel farní. V místě je římsko-katolická fara, která není obydlena farářem, ale farář dojíždí z blízké Poličky. Nad farskou zahradou stojí trojboký morový sloup s letopočtem 1716. Na katastru obce jsou sloupové obrazy Jana Nepomuckého a sv. Pavla z roku 1802 na paměť krupobití. Na hřbitově je pomník padlým ve světové válce. V obci je ve značné míře zachovaná charakteristická přípotoční německá zástavba – domy dvorcového typu s neomítnutými opukovými zdmi a ozdobnými špaletami kolem oken. Přírodní zajímavosti: Na jih od obce jsou krásné a hluboké lesy - „Černý les". V něm se nachází kopec (607 m n.m.), z něhož je pěkný pohled do okolí. Za příznivého počasí je vidět až na Orlické hory. V katastru Květné je chráněné území zvané „Sněženkové údolí".

Co navštívit v okolí

Kostel sv. Martina

Kostel sv. Martina - jednolodní, původně románský tribunový kostel z 1. pol. 13. století. Z nejstarší etapy výstavby se dochovalo kvádříkové zdivo lodi a věže s románskými okénky. Gotický presbytář byl přistavěn ve druhé polovině 14. století, jak svědčí konzoly klenby se znaky litomyšlského biskupa Alberta ze Šternberka.

V 16. st. byl kostel rozšířen přístavbou sakristie a severní předsíně, z téže doby pochází renesanční jižní portál a úprava původního románského severního portálu (1553). Zařízení kostela je převážně klasicistní (po r. 1785), na hlavním oltáři je obraz sv. Martina od Jana Umlaufa.

Světnička Bohuslava Martinů

Se jménem Bohuslava Martinů je neodmyslitelně spjaté unikátní, romantické, i když pro život trochu nepraktické místo - malá světnička ve věži kostela Sv. Jakuba v Poličce. Zde se 8. prosince 1890 budoucí slavný hudební skladatel narodil.

Lukasova Lípa

U Poličky v Telecím mají strom lípu, hezkých pár set let pamatuje, má dvanáct metrů v objemu. Jmenují ji Lukásova lípa a říkají jí také "zpívající". To jméno dostala podle toho, co se o ní povídalo.

V době útisku církví nekatolických, jaký zavládl u nás po bitvě bělohorské a trvala až do vydání tolerančního patentu v r. 1781, zabavovány byly nekatolíkům náboženské knihy. Násilním brány byly bible i jiné knihy, které byly v rodinách chovány jako drahé dědictví po předcích. Proto je lidé schovávali do tajných úkrytů. Těžko bylo nahradit zabavené knihy jinými - nebyly na prodej. A tak si lidé často opisovali knihy, z nichž čerpali náboženskou útěchu.

Palackého nám. 160
572 01, Polička

© Kraj Smetany a Martinů, KIDsoft