Květná
Ves se připomíná roku 1347 , kdy byla zastavena litomyšlskému biskupovi. Byla původně buď úplně nebo částečně českou. To je patrno z velmi mnohých českých příjmení z tehdejší doby. České jméno Květná ani německé Blumenau se nikde v listinách neobjevuje. Bylo původně utvořeno z latinského jména „Quiente".
Pamětihodnosti: Největší pamětihodností obce je kostel sv. Vavřince z přelomu 19. a 20. století s přilehlými objekty. Původní dřevěný filiální kostel z roku 1350 se nedochoval v původním stavu, z důvodu malé kapacity byl v roce 1902 přestavěn v pseudorománském slohu podle návrhu Antonína Béby. Kostel stojí při silnici u hřbitova na kterém se dochovala barokní márnice z 18. století. Od roku 1860 je tento kostel farní. V místě je římsko-katolická fara, která není obydlena farářem, ale farář dojíždí z blízké Poličky. Nad farskou zahradou stojí trojboký morový sloup s letopočtem 1716. Na katastru obce jsou sloupové obrazy Jana Nepomuckého a sv. Pavla z roku 1802 na paměť krupobití. Na hřbitově je pomník padlým ve světové válce. V obci je ve značné míře zachovaná charakteristická přípotoční německá zástavba – domy dvorcového typu s neomítnutými opukovými zdmi a ozdobnými špaletami kolem oken. Přírodní zajímavosti: Na jih od obce jsou krásné a hluboké lesy - „Černý les". V něm se nachází kopec (607 m n.m.), z něhož je pěkný pohled do okolí. Za příznivého počasí je vidět až na Orlické hory. V katastru Květné je chráněné území zvané „Sněženkové údolí".
Co navštívit v okolí
Zámek Bystré
Zámek v Bystrém (německy Schloss Frischberg) tvoří zámecké a hospodářské budovy obklopené parkem, jsou situované 11 km jihovýchodně od města Poličky. Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky[1] a není veřejnosti nepřístupný.
Evangelický kostel
Evangelický (toleranční) kostel byl v Borové postaven v období 19.4. – 24.5.1784. Kamenná budova je obdélníkového půdorysu a jednoduchého stylu. Stavba byla provedena podle diktátu tolerančního patentu vydaného císařem Josefem II. v roce 1781 a proto kostelík nemá žádnou věž se zvonicí. Vzhled interiéru je zachován v podobě, kterou měl již v době svého vzniku. Nalezneme zde kruchty a kazatelnu, jejichž zábradlí je zdobeno jednoduchou řezbou. Dále pak „stůl Páně“, dřevěné lavice a součástí vybavení jsou také varhany z poloviny 19. století.
Lukasova Lípa
U Poličky v Telecím mají strom lípu, hezkých pár set let pamatuje, má dvanáct metrů v objemu. Jmenují ji Lukásova lípa a říkají jí také "zpívající". To jméno dostala podle toho, co se o ní povídalo.
V době útisku církví nekatolických, jaký zavládl u nás po bitvě bělohorské a trvala až do vydání tolerančního patentu v r. 1781, zabavovány byly nekatolíkům náboženské knihy. Násilním brány byly bible i jiné knihy, které byly v rodinách chovány jako drahé dědictví po předcích. Proto je lidé schovávali do tajných úkrytů. Těžko bylo nahradit zabavené knihy jinými - nebyly na prodej. A tak si lidé často opisovali knihy, z nichž čerpali náboženskou útěchu.