Jedlová
Obec Jedlová vznikla ze tří místních částí, které navzájem splynuly. Jméno obec dostala podle ztepilých jedlí, které obec obklopovaly. Rozkládá se v délce 6 km podél Zlatého potoka, jihovýchodně od Poličky s nadmořskou výškou 599 m n.m., o rozloze 2 304 ha.
Obec byla založena za vlády krále Přemysla Otakara II.(1253-1278) jako pohraniční ves na českomoravském pomezí.
V současné době má obec 1047 trvale žijících obyvatel,274 trvale obydlených domů,75 rekreačních chalup a 13 chat. Obcí prochází silnice II. třídy č. 362.
Mezi kulturní památky je zařazen farní kostel Navštívení Panny Marie jako raně gotická stavba z konce 13.století se zvonicí a přilehlým hřbitovem, který je chráněn kamennou zdí. Se jménem obce je spojena historie minerálních lázní Balda či Zlatá studně, ležících v katastrálním území Jedlová, v nadmořské výšce 654 m n.m. Lázeňské objekty dnes již neexistují. Dochovala se jen kaplička, myslivna a studně s pramenem vody, u kterého byl postaven kiosek s občerstvením pro letní návštěvníky, kteří vyhledávají neporušenou, čistou lesní krajinu a místa, jejichž minulost má nám i dnes co říci.
V blízkosti obce se nachází několik rybníků.
Okolí Jedlové láká k procházkám, pohybu na čerstvém vzduchu v zachovalé přírodě.
Co navštívit v okolí
Světnička Bohuslava Martinů
Se jménem Bohuslava Martinů je neodmyslitelně spjaté unikátní, romantické, i když pro život trochu nepraktické místo - malá světnička ve věži kostela Sv. Jakuba v Poličce. Zde se 8. prosince 1890 budoucí slavný hudební skladatel narodil.
Hrad Svojanov
Uprostřed hlubokých lesů nad romantickým údolím řeky Křetínky stojí malebný hrad Svojanov, jeden z nejstarších královských hradů u nás. Je to jediný hrad u nás, v jehož architektuře se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím.
Hrad Svojanov založil kolem roku 1224 královský purkrabí Svéslav z Bořitova. Roku 1250 je uváděn jako kastelán hradu Kuna ze Zbraslavi. Svojanov tedy patří k nejstarším kamenným hradům v našich zemích.
Evangelický kostel
Evangelický (toleranční) kostel byl v Borové postaven v období 19.4. – 24.5.1784. Kamenná budova je obdélníkového půdorysu a jednoduchého stylu. Stavba byla provedena podle diktátu tolerančního patentu vydaného císařem Josefem II. v roce 1781 a proto kostelík nemá žádnou věž se zvonicí. Vzhled interiéru je zachován v podobě, kterou měl již v době svého vzniku. Nalezneme zde kruchty a kazatelnu, jejichž zábradlí je zdobeno jednoduchou řezbou. Dále pak „stůl Páně“, dřevěné lavice a součástí vybavení jsou také varhany z poloviny 19. století.