Jedlová
Obec Jedlová vznikla ze tří místních částí, které navzájem splynuly. Jméno obec dostala podle ztepilých jedlí, které obec obklopovaly. Rozkládá se v délce 6 km podél Zlatého potoka, jihovýchodně od Poličky s nadmořskou výškou 599 m n.m., o rozloze 2 304 ha.
Obec byla založena za vlády krále Přemysla Otakara II.(1253-1278) jako pohraniční ves na českomoravském pomezí.
V současné době má obec 1047 trvale žijících obyvatel,274 trvale obydlených domů,75 rekreačních chalup a 13 chat. Obcí prochází silnice II. třídy č. 362.
Mezi kulturní památky je zařazen farní kostel Navštívení Panny Marie jako raně gotická stavba z konce 13.století se zvonicí a přilehlým hřbitovem, který je chráněn kamennou zdí. Se jménem obce je spojena historie minerálních lázní Balda či Zlatá studně, ležících v katastrálním území Jedlová, v nadmořské výšce 654 m n.m. Lázeňské objekty dnes již neexistují. Dochovala se jen kaplička, myslivna a studně s pramenem vody, u kterého byl postaven kiosek s občerstvením pro letní návštěvníky, kteří vyhledávají neporušenou, čistou lesní krajinu a místa, jejichž minulost má nám i dnes co říci.
V blízkosti obce se nachází několik rybníků.
Okolí Jedlové láká k procházkám, pohybu na čerstvém vzduchu v zachovalé přírodě.
Co navštívit v okolí
Lukasova Lípa
U Poličky v Telecím mají strom lípu, hezkých pár set let pamatuje, má dvanáct metrů v objemu. Jmenují ji Lukásova lípa a říkají jí také "zpívající". To jméno dostala podle toho, co se o ní povídalo.
V době útisku církví nekatolických, jaký zavládl u nás po bitvě bělohorské a trvala až do vydání tolerančního patentu v r. 1781, zabavovány byly nekatolíkům náboženské knihy. Násilním brány byly bible i jiné knihy, které byly v rodinách chovány jako drahé dědictví po předcích. Proto je lidé schovávali do tajných úkrytů. Těžko bylo nahradit zabavené knihy jinými - nebyly na prodej. A tak si lidé často opisovali knihy, z nichž čerpali náboženskou útěchu.
Evangelický kostel
Evangelický (toleranční) kostel byl v Borové postaven v období 19.4. – 24.5.1784. Kamenná budova je obdélníkového půdorysu a jednoduchého stylu. Stavba byla provedena podle diktátu tolerančního patentu vydaného císařem Josefem II. v roce 1781 a proto kostelík nemá žádnou věž se zvonicí. Vzhled interiéru je zachován v podobě, kterou měl již v době svého vzniku. Nalezneme zde kruchty a kazatelnu, jejichž zábradlí je zdobeno jednoduchou řezbou. Dále pak „stůl Páně“, dřevěné lavice a součástí vybavení jsou také varhany z poloviny 19. století.
Kostel sv. Markéty
Úplně první kostelík ve vsi byl postaven ze dřeva a stál o něco jižněji než dnes. Podle zmínek v písemných pramenech byl postaven někdy kolem roku 1350. Po úderu blesku však vyhořel a ještě ve 14.století byl znovu rekonstruován. Až koncem 16., nebo na počátku 17. století byl vystavěn nový chrám, tentokrát již z kamene a to na místě, kde stojí dodnes. Loď je dlouhá 26,6 ma široká 7 m. Ve farní kronice je o zvonech zaznamenáno: