Skip to main content

Sebranice

| Správce | Města a obce

Název Sebranice je odvozen od slovesa sebrat a označoval lid sebraný z celého okolí. Obec vznikla sloučením tří samostatných obcí - Sebranic, Pohory a Kaliště a osad Třemošná a Vysoký Les v roce 1950. Pohora se dříve jmenovala Sedlíkova Hora nebo Sedlíkov. Po požáru dostala nynější název. Přečíslování domů proběhlo v červenci 1979.

Nejstarší historie Sebranic není uceleně zpracována. Pouze v úzké knížečce místního učitele Karla  Hovorky, kterou vydal roku 1892, můžeme číst zajímavé údaje z dějin naší obce. První zmínka o Sebranicích je zapsána v berní rule v zemském archivu: „1347(villae) Kalis, Trzemosna et Zebranicz (episcopo)…".

Celý tento kraj patřil starobylému rodu Slavníkovců, později Vršovcům a nakonec rodu Přemyslovců, kteří založili při pomezním hradu kolem roku 1098 litomyšlský klášter. V roce 1167 předal kníže Vladislav celý tento kraj tomuto klášteru s tím, že zakázal mýcení pohraničních lesů.

V této době již existovaly osady okolo svobodného dvora či rychty v Třemošné a na Pohoře. Svobodný dvůr byl ve 13. století důležitou institucí jak při osídlování kraje, tak při jeho správě. Rychtář či svobodník zastával mnoho funkcí. Některé rychty byly dědičné, mezi nimi i Pohora, rychta Třemošná a Střítež. V roce 1665 byly mnohé svobodné rychty, také Pohora a Sebranice, vyňaty ze zápisu v Zemských deskách a připojeny k panství litomyšlskému.

V letech 1617 - 1817 vyvrcholila v našem kraji tzv. velká kolonizace, která znamenala velký příliv obyvatelstva, hlavně německého. Vliv němčiny pronikal také do obecné řeči (např. flaška - láhev, štrykovat - plést, fotr - otec). V panství litomyšlském bylo založeno 36 vesnic. V roce 1817 byla  založena na panství Jiřího Josefa Valdštejna rovněž osada Vysoký Les.

Významnou institucí byl v osadách vedle rychty kostel s farou. První zmínka o kostelu v Třemošné pochází z roku 1350, kdy byl přidělen litomyšlskému biskupství. Později byl nový kostel postaven v lese na Sebranicích. Ten byl zpočátku malý, jednoloďový. Kolem roku 1709 jej rozšířili o postranní kruchty a věžní předsíň. Presbyterium a sakristie jsou gotické a pocházejí z období kolem roku 1400. Zvony na věži jsou z let 1404, 1540 a 1638.

Koncem 17. století byla v údolí vystavěna kaplička sv. Mikuláše. V roce 1861 byla postavena kaplička na Vysokém Lese.

V roce 1664 byla při kostele zřízena farní škola (na Pohoře v č. 44). Učitel byl současně kostelníkem a říkalo se mu „kantor", tj. zpěvák. Když škola na Pohoře dosluhovala, stavení bylo již staré, postavili novou školu proti faře v Sebranicích. Do nového dřevěného stavení (č.11) začaly chodit děti z celé farnosti v roce 1709. Počátkem 19. století školu přestavěli a rozšířili. Vzhledem k počtu dětí to však nestačilo, a tak se v roce 1875 započalo se stavbou nové jednopatrové školy, která byla do užívání předána 29. října 1876.

Život v obci se počátkem 19. století podstatně měnil. Centrum, kterým byla zpočátku rychta v Třemošné a na Pohoře se přesouvá do okolí kostela, fary a školy. Zde byla také roku 1888 postavena pošta, vznikaly obchody, přibývalo řemesel a obyvatelstvo se začalo diferencovat.

Ve 2. polovině 19. století došlo k velkému rozvoji a pokroku. Roku 1866 byl ustaven Živnostenský spolek pro Sebranice a okolí, v roce 1879 Spolek hasičský sebranicko - pohorský a roku 1881 vznikl Spolek vojenských vysloužilců. Lékařský obvod byl ustaven v Sebranicích v roce 1896. Prvním lékařem byl  MUDr. Koza. V roce 1897 založila pokroková skupina rolníků „Hospodářský čtenářský spolek Beseda", který měl bohatou výchovnou a vzdělávací činnost. V roce 1899 založil tento spolek z podnětu Františka Pohorského z Pohory  a Josefa Flídra z Lubné „Kampeličku".

Vylepšovalo se i spojení obce s okolím, a tak se od počátku 19. století stavěly silnice. Z Poličky do Litomyšle byla postavena silnice roku 1822, potom za hospodářské krize v roce 1894 byla vybudována další, a to mezi Sebranicemi a Stříteží, a nakonec v letech 1900 - 1905 to byly silnice do Lubné, Lezníka a Horního Újezda. Silnice přes Pohoru byla dokončena v roce 1914.

Politický život se v obci začal plně rozvíjet po roce 1907 v důsledku zavedeného všeobecného hlasovacího práva. V Sebranicích byly tehdy tři politické strany: agrární, sociálně demokratická a katolického zemědělstva.

Co navštívit v okolí

Světnička Bohuslava Martinů

Se jménem Bohuslava Martinů je neodmyslitelně spjaté unikátní, romantické, i když pro život trochu nepraktické místo - malá světnička ve věži kostela Sv. Jakuba v Poličce. Zde se 8. prosince 1890 budoucí slavný hudební skladatel narodil.

Kostel sv. Martina

Kostel sv. Martina - jednolodní, původně románský tribunový kostel z 1. pol. 13. století. Z nejstarší etapy výstavby se dochovalo kvádříkové zdivo lodi a věže s románskými okénky. Gotický presbytář byl přistavěn ve druhé polovině 14. století, jak svědčí konzoly klenby se znaky litomyšlského biskupa Alberta ze Šternberka.

V 16. st. byl kostel rozšířen přístavbou sakristie a severní předsíně, z téže doby pochází renesanční jižní portál a úprava původního románského severního portálu (1553). Zařízení kostela je převážně klasicistní (po r. 1785), na hlavním oltáři je obraz sv. Martina od Jana Umlaufa.

Hrad Svojanov

Uprostřed hlubokých lesů nad romantickým údolím řeky Křetínky stojí malebný hrad Svojanov, jeden z nejstarších královských hradů u nás. Je to jediný hrad u nás, v jehož architektuře se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím.

Hrad Svojanov založil kolem roku 1224 královský purkrabí Svéslav z Bořitova. Roku 1250 je uváděn jako kastelán hradu Kuna ze Zbraslavi. Svojanov tedy patří k nejstarším kamenným hradům v našich zemích.