Skip to main content

Pomezí

| Správce | Města a obce

Obec Pomezí má typickou zástavbu lánové lesní vsi.  Usedlosti jsou postaveny podél hlavní komunikace a Bílého potoka. Průměrná nadmořská výška je 560 metrů - nejvyšší bod 692 m – Findejsův vrch, nejnižší bod je na hranici obce s městem Poličkou - 556 m.

Nachází se v jihozápadním cípu svitavského okresu a východním cípem navazuje na Poličku.

Obec má na délku necelých 6 km. Z hydrologického hlediska je významný Bílý potok, který pramení ve výšce 655 m nad mořem a teče přes Poličku k jihozápadu, kde se vlévá do Svratky a patří k úmoří Černého moře

Obec Pomezí /v době vzniku Leevendorf/ dostala svůj název po svém lokátorovi . Zde obdržel rychtu se šenkem. První písemné zmínky o obci pocházejí ze 13. století. Podruhé se o obci dovídáme v souvislosti se vznikem litomyšlské diecéze, kde je jmenován kostel v Laubendorfu, to se psal rok 1349. Zřejmě také k tomuto datu patří vybudování kostela v gotickém slohu. Historie kostela sv. Jiří je dlouhá a zajímavá. Svoji současnou podobu kostel získal v roce 1727. Během svého vývoje obec náležela k svojanovskému a bysterskému panství. V roce 1578 bylo v obci vybudováno sídlo, které nechal postavit bratr Jana Bezdružického Zdislav Abdon. Tady již nalezneme nový název obce Limberk.

V roce 1712 se datují první zmínky o vzniku školy, která ještě neměla svoji budovu. Teprve v letech 1874-1875 byla vybudována budova školy. Vyučování bylo německé. První česká menšinová škola byla otevřena až v roce 1921 v provizorních prostorách. Nové budovy se česká menšinová škola dočkala v roce 1938. Po druhé světové válce byly obě budovy opraveny a poslední rekonstrukcí prošly v posledním desetiletí dvacátého století. Složitá situace se zásobováním vodou byla vyřešena v roce 1928-1929, kdy byl uveden do provozu nově vybudovaný vodovod.

Elektrifikace obce byla vyřešena v roce 1948. Důležité rozhodnutí přišlo v roce 1950, kdy byl obci přidělen současný název – Pomezí. Poválečná historie obce je již poměrně dobře zmapována a zaznamenána. Obec procházela a neustále prochází svým vývojem. Největší rozmach začala obec prožívat v 70. letech. Byly vybudovány dva pavilony mateřské školy, postaveny dvě samoobsluhy, zrekonstruován kulturní dům a provedena celková rekonstrukce budovy čp. 4, kde mají své zázemí poštovní úřad, obecní úřad, knihovna, kadeřnictví, digitální telefonní ústředna a dva byty. Celkovou opravou a modernizací prošly i obě budovy základní školy.

Autobusové zastávky se dočkaly modernizace. Nutná byla pro obec výstavba čerpací stanice, vodojemu a vodovodních řadů, oprava asfaltových komunikací, výstavba čistíren odpadních vod u budov v majetku obce, rekonstrukce kulturního domu, přístavba školní kuchyně u základní školy horní, kabelizace telefonní sítě, oprava a budování mostků, demolice a úprava plochy u budovy čp. 5, výstavba dětských hřišť v areálu obou škol a jiné. Celkovou rekonstrukcí a přístavbou prošla hasičská zbrojnice, v roce 2003 byla obec plynofikována a vybudovány dva sportovní areály u ZŠ horní a sportovní areál u ZŠ dolní, kde se nachází fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště s umělým povrchem, dětské hřiště, sportovní dráha pro hasiče a budova, kde jsou šatny pro sportovce, fitcentrum a bufet. Hřbitov a budovy v areálu hřbitova postupně dostaly novou tvář.

Co navštívit v okolí

Litomyšlský zámek

Zámek v Litomyšli je zajímavou ukázkou úpravy italského renesančního paláce na českomoravském pomezí. Byl postaven v 60.–80. letech 16. století nejvyšším kancléřem Království českého Vratislavem II. z Pernštejna jako dar pro milovanou ženu Marii Manrique de Lara. Okázalou rezidenci Pernštejnů doplnily v 17. a 18. století barokní a klasicistní úpravy provedené dalšími majiteli - hraběcími rodyTrauttmansdorffů a Valdštejnů-Vartenberků za účasti předních barokních umělců.

Poličské hradby

Mezi poličská nej patří mohutné kamenné hradby s 19 baštami, které v délce 1220 m obepínají celé historické jádro města a patří mezi nejzachovalejší hradební opevnění ve střední Evropě. Prohlídku hradeb si při návštěvě Poličky nemůžete nechat ujít.

Kostel sv. Markéty

Úplně první kostelík ve vsi byl postaven ze dřeva a stál o něco jižněji než dnes. Podle zmínek v písemných pramenech byl postaven někdy kolem roku 1350. Po úderu blesku však vyhořel a ještě ve 14.století byl znovu rekonstruován. Až koncem 16., nebo na počátku 17. století byl vystavěn nový chrám, tentokrát již z kamene a to na místě, kde stojí dodnes. Loď je dlouhá 26,6 ma široká 7 m. Ve farní kronice je o zvonech zaznamenáno: