Skip to main content

Lubná

| Správce | Města a obce

První zmínky o obci Lubná jsou od roku 1167, kdy kníže Vladislav II. daroval klášteru litomyšlskému mimo jiné vsi i okrsek na Lubném se všemi lukami a celý les od řeky Desná až k řece Svratce. V roce 1347 byla osada Lubná přidělena kapitule litomyšlské.

Jméno Lubná náleželo dříve potoku, který protéká středem celé obce. Slovo lub ve všech slovanských jazycích znamená stromovou kůru, jméno Lubná znamenalo název říčky, jejíž hladina byla v dřívějších dobách pokryta kousky kůry a ztrouchnivělými větévkami. Jméno Lubná označovalo ves a domy, jež byly pokryty stromovou kůrou.

Druhá pověst se vrací opět ke dřevu, ze kterého místní dřevaři štípali slabé plátky a vyráběli z nich luby k zemědělským sítům.

V první polovině 19.století proslavila naši obec Kajetánčina huť, která vznikla díky nápaditému myšlení našich obyvatel. Pod vedením najatých odborníků se výrobky zdejší sklárny vyvážely do Španělska, Holandska, i daleké Ameriky. Jako palivo posloužilo velké množství dřeva napadeného kůrovcem a z různých polomů z místních lesů. Dle pověsti byl ve zdejší huti vyroben lustr pro kapli sv.Anny. Po několika opravách osvětluje naši kapli dodnes.

Více informací o historii naší obce najdete v publikacích
"Lubná - Z lubenských kronik" a "Lubná - Z lubenských kronik II", které lze zakoupit na obecním úřadě.

Co navštívit v okolí

Lukasova Lípa

U Poličky v Telecím mají strom lípu, hezkých pár set let pamatuje, má dvanáct metrů v objemu. Jmenují ji Lukásova lípa a říkají jí také "zpívající". To jméno dostala podle toho, co se o ní povídalo.

V době útisku církví nekatolických, jaký zavládl u nás po bitvě bělohorské a trvala až do vydání tolerančního patentu v r. 1781, zabavovány byly nekatolíkům náboženské knihy. Násilním brány byly bible i jiné knihy, které byly v rodinách chovány jako drahé dědictví po předcích. Proto je lidé schovávali do tajných úkrytů. Těžko bylo nahradit zabavené knihy jinými - nebyly na prodej. A tak si lidé často opisovali knihy, z nichž čerpali náboženskou útěchu.

Litomyšlský zámek

Zámek v Litomyšli je zajímavou ukázkou úpravy italského renesančního paláce na českomoravském pomezí. Byl postaven v 60.–80. letech 16. století nejvyšším kancléřem Království českého Vratislavem II. z Pernštejna jako dar pro milovanou ženu Marii Manrique de Lara. Okázalou rezidenci Pernštejnů doplnily v 17. a 18. století barokní a klasicistní úpravy provedené dalšími majiteli - hraběcími rodyTrauttmansdorffů a Valdštejnů-Vartenberků za účasti předních barokních umělců.

Zámek Bystré

Zámek v Bystrém (německy Schloss Frischberg) tvoří zámecké a hospodářské budovy obklopené parkem, jsou situované 11 km jihovýchodně od města Poličky. Zámek je chráněn jako kulturní památka České republiky[1] a není veřejnosti nepřístupný.