Jedlová
Obec Jedlová vznikla ze tří místních částí, které navzájem splynuly. Jméno obec dostala podle ztepilých jedlí, které obec obklopovaly. Rozkládá se v délce 6 km podél Zlatého potoka, jihovýchodně od Poličky s nadmořskou výškou 599 m n.m., o rozloze 2 304 ha.
Obec byla založena za vlády krále Přemysla Otakara II.(1253-1278) jako pohraniční ves na českomoravském pomezí.
V současné době má obec 1047 trvale žijících obyvatel,274 trvale obydlených domů,75 rekreačních chalup a 13 chat. Obcí prochází silnice II. třídy č. 362.
Mezi kulturní památky je zařazen farní kostel Navštívení Panny Marie jako raně gotická stavba z konce 13.století se zvonicí a přilehlým hřbitovem, který je chráněn kamennou zdí. Se jménem obce je spojena historie minerálních lázní Balda či Zlatá studně, ležících v katastrálním území Jedlová, v nadmořské výšce 654 m n.m. Lázeňské objekty dnes již neexistují. Dochovala se jen kaplička, myslivna a studně s pramenem vody, u kterého byl postaven kiosek s občerstvením pro letní návštěvníky, kteří vyhledávají neporušenou, čistou lesní krajinu a místa, jejichž minulost má nám i dnes co říci.
V blízkosti obce se nachází několik rybníků.
Okolí Jedlové láká k procházkám, pohybu na čerstvém vzduchu v zachovalé přírodě.
Co navštívit v okolí
Kostel sv. Markéty
Úplně první kostelík ve vsi byl postaven ze dřeva a stál o něco jižněji než dnes. Podle zmínek v písemných pramenech byl postaven někdy kolem roku 1350. Po úderu blesku však vyhořel a ještě ve 14.století byl znovu rekonstruován. Až koncem 16., nebo na počátku 17. století byl vystavěn nový chrám, tentokrát již z kamene a to na místě, kde stojí dodnes. Loď je dlouhá 26,6 ma široká 7 m. Ve farní kronice je o zvonech zaznamenáno:
Světnička Bohuslava Martinů
Se jménem Bohuslava Martinů je neodmyslitelně spjaté unikátní, romantické, i když pro život trochu nepraktické místo - malá světnička ve věži kostela Sv. Jakuba v Poličce. Zde se 8. prosince 1890 budoucí slavný hudební skladatel narodil.
Litomyšlský zámek
Zámek v Litomyšli je zajímavou ukázkou úpravy italského renesančního paláce na českomoravském pomezí. Byl postaven v 60.–80. letech 16. století nejvyšším kancléřem Království českého Vratislavem II. z Pernštejna jako dar pro milovanou ženu Marii Manrique de Lara. Okázalou rezidenci Pernštejnů doplnily v 17. a 18. století barokní a klasicistní úpravy provedené dalšími majiteli - hraběcími rodyTrauttmansdorffů a Valdštejnů-Vartenberků za účasti předních barokních umělců.